BRUSEL – Tento týden tomu bude pět let, co se skupina E3/EU+3 (Čína, Francie, Německo, Ruská federace, Spojené království a Spojené státy, společně s vysokou představitelkou EU) a Írán ve Vídni dohodly na společném komplexním akčním plánu (JCPOA). U příležitosti pátého výročí této dohody je třeba si uvědomit holý fakt: kdyby nebylo této dohody, Írán by možná již vyvinul jaderné zbraně, což by do tamního nestabilního regionu vneslo další zdroj nestability.
V dnešní době je společný komplexní akční plán na několika frontách vystaven velkému tlaku. Jsem přesvědčen, že úsilí o zachování tohoto plánu je nejen potřebné, ale naléhavě nutné, a to přinejmenším ze dvou důvodů: za prvé, trvalo více než 12 let, než se mezinárodnímu společenství a Íránu podařilo překonat rozdíly a uzavřít dohodu. Pokud společný komplexní akční plán ztroskotá, nebude v dohledu žádná komplexní či účinná alternativa.
Mezinárodní společenství se zabývá otázkou íránského jaderného programu již řadu let. Již v roce 2003 byla z podnětu francouzského, německého a britského ministra zahraničí zahájena jednání připravující půdu pro společně dohodnuté řešení a zanedlouho se do nich zapojil i tehdejší vysoký představitel EU pro zahraniční věci Javier Solana. On sám i jeho nástupkyně, Catherine Ashtonová a Federica Mogheriniová, – za podpory Evropské služby pro vnější činnost – byli vždy nakloněni diplomatickému řešení. Po četných zdarech i nesnázích se společný komplexní akční plán nakonec přece jen stal skutečností.
BRUSEL – Tento týden tomu bude pět let, co se skupina E3/EU+3 (Čína, Francie, Německo, Ruská federace, Spojené království a Spojené státy, společně s vysokou představitelkou EU) a Írán ve Vídni dohodly na společném komplexním akčním plánu (JCPOA). U příležitosti pátého výročí této dohody je třeba si uvědomit holý fakt: kdyby nebylo této dohody, Írán by možná již vyvinul jaderné zbraně, což by do tamního nestabilního regionu vneslo další zdroj nestability.
V dnešní době je společný komplexní akční plán na několika frontách vystaven velkému tlaku. Jsem přesvědčen, že úsilí o zachování tohoto plánu je nejen potřebné, ale naléhavě nutné, a to přinejmenším ze dvou důvodů: za prvé, trvalo více než 12 let, než se mezinárodnímu společenství a Íránu podařilo překonat rozdíly a uzavřít dohodu. Pokud společný komplexní akční plán ztroskotá, nebude v dohledu žádná komplexní či účinná alternativa.
Mezinárodní společenství se zabývá otázkou íránského jaderného programu již řadu let. Již v roce 2003 byla z podnětu francouzského, německého a britského ministra zahraničí zahájena jednání připravující půdu pro společně dohodnuté řešení a zanedlouho se do nich zapojil i tehdejší vysoký představitel EU pro zahraniční věci Javier Solana. On sám i jeho nástupkyně, Catherine Ashtonová a Federica Mogheriniová, – za podpory Evropské služby pro vnější činnost – byli vždy nakloněni diplomatickému řešení. Po četných zdarech i nesnázích se společný komplexní akční plán nakonec přece jen stal skutečností.