NEW YORK – Čtyři desetiletí ve Spojených státech převládala doktrína, že korporace mají maximalizovat hodnotu pro akcionáře – zisky a ceny akcií – tady a teď, ať se děje, co se děje, bez ohledu na důsledky pro pracující, zákazníky, dodavatele i komunity. Značný rozruch proto vyvolalo prohlášení hlásící se k zainteresovanému kapitalismu, které počátkem měsíce podepsali prakticky všichni členové amerického Kulatého stolu podniků. Vždyť tady výkonní ředitelé nejmocnějších amerických korporací Američanům a světu říkají, že v podnikání jde o víc než jen o hospodářský výsledek firmy. To je docela slušná otočka. Nebo není?
Ideolog volných trhů a nositel Nobelovy ceny za ekonomii Milton Friedman se prosadil nejen při šíření doktríny prvořadosti akcionářů, ale i při jejím ukotvení do legislativy USA. Šel až tak daleko, že řekl, že „existuje jedna a pouze jedna společenská zodpovědnost byznysu – využívat svých prostředků a vyvíjet aktivity koncipované s cílem zvyšovat vlastní zisky“.
Ironií bylo, že krátce poté, co Friedman tyto myšlenky vyjádřil, a zhruba v době, kdy byly popularizovány a poté vetknuty do zákonů o řízení korporací – jako by se zakládaly na bezvadné ekonomické teorii –, jsme společně se Sandym Grossmanem v sérii studií na konci 70. let doložili, že akcionářský kapitalismus společenské blaho nemaximalizuje.
NEW YORK – Čtyři desetiletí ve Spojených státech převládala doktrína, že korporace mají maximalizovat hodnotu pro akcionáře – zisky a ceny akcií – tady a teď, ať se děje, co se děje, bez ohledu na důsledky pro pracující, zákazníky, dodavatele i komunity. Značný rozruch proto vyvolalo prohlášení hlásící se k zainteresovanému kapitalismu, které počátkem měsíce podepsali prakticky všichni členové amerického Kulatého stolu podniků. Vždyť tady výkonní ředitelé nejmocnějších amerických korporací Američanům a světu říkají, že v podnikání jde o víc než jen o hospodářský výsledek firmy. To je docela slušná otočka. Nebo není?
Ideolog volných trhů a nositel Nobelovy ceny za ekonomii Milton Friedman se prosadil nejen při šíření doktríny prvořadosti akcionářů, ale i při jejím ukotvení do legislativy USA. Šel až tak daleko, že řekl, že „existuje jedna a pouze jedna společenská zodpovědnost byznysu – využívat svých prostředků a vyvíjet aktivity koncipované s cílem zvyšovat vlastní zisky“.
Ironií bylo, že krátce poté, co Friedman tyto myšlenky vyjádřil, a zhruba v době, kdy byly popularizovány a poté vetknuty do zákonů o řízení korporací – jako by se zakládaly na bezvadné ekonomické teorii –, jsme společně se Sandym Grossmanem v sérii studií na konci 70. let doložili, že akcionářský kapitalismus společenské blaho nemaximalizuje.