ocampo46_JUAN MABROMATAAFP via Getty Images_debt JUAN MABROMATAAFP via Getty Images

Staronová výzva suverénního dluhu

NEW YORK – Jedním z mnoha složitých odkazů pandemie covidu-19 bude ve většině zemí vysoká míra zadlužení veřejného sektoru. Ta je odrazem zvýšených vládních výdajů zaměřených na překlenutí krize, jakož i zhroucení příjmů z daní, jak se ekonomiky v roce 2020 scvrkávaly. Řadě zemí s nízkými a středními příjmy proto v oblasti suverénního dluhu hrozí riziko nesnází.

Mnohé vyspělé země jsou sice silně zadlužené, ale jejich úrokové sazby jsou podle historických měřítek nízké – a v reálných hodnotách záporné. Rozvojové země během krize covidu-19 nezvýšily své veřejné výdaje tak strmě, a přesto musí ze suverénního dluhu platit vyšší úrokové sazby. Tyto sazby, jakož i rizikové přirážky, jež chudší země platí na mezinárodních kapitálových trzích, mohou ještě růst, až začnou stoupat úrokové sazby ve vyspělých ekonomikách – obzvlášť ve Spojených státech.

Krátce před výročními zasedáními Mezinárodního měnového fondu a Světové banky v říjnu 2020 výkonná ředitelka MMF Kristalina Georgieva vyzvala k naléhavým reformám mezinárodní architektury dluhu. Učiněno však zatím bylo málo.

https://prosyn.org/oF4ZMAScs